Ouško

Ouško byla skvělá morčecí samička.Byla hodná,mazlivá,tolerantní,ale..nojo ale už tu s námi není:'(.Někdy v září jsme si u ní všimla abscesu,tak jsem si ji vzala z venku domů a začala s ní lítat po veterině a absces léčit.Byla u mě tak skoro dva měsíce,a protože už byla starší(cca 5-6let) jí to vysilovalo.Byla hubená a šly jí nahmatat kosti.Ale nevzdávala to,já jsem jí dávala vitamínky,glukopur,zeleninku,ovoce,seno zrní a všecko co by jí mohlo jedině pomoct.Po pár dnech přibrala.To bylo super.Absces jsem jí po nějaké době vyléčila,a protože se mi zdála smutná,protože byla bez holek tak jsme ji k nim dala.Všechno bylo v pořádku díra po abscesu nám pěkně zarostla a Ouško se zase těšila s holkama.Po pár dnech se jí objevovalo stále více a více lysých míst.Ale pořád byla plná energie a tak ukvíkaná a prostě zdála se být v pořádku.No a 25.11.2008 jsme jako skoro každý den šli nakrmit morčátka,sundali jsme hadry z jejich kotců a všichni nás vítali kvíkotem,ale co to,z horního kotce na nás čučeli jen 4 holčiny.Kdeže je ta pátá?Zahlédla jsem ji v boudičce,myslela jsme ji že spí,oddělala jsem boudičku..A..Ouško se ani nepodla.Štouchla jsem do ní a pořád nic.Šel na mě smutek a zároveň jsme nechápala co se děje.Ouško jsem vyndala a dala do krabice.Byla naježená a měla zavřené očička:(.A jak jsme jí dávala do té krabice,slyšela jsem něco jako slaboulilinké kvíkání směrem od ní,ale ona se ani nepohla a nedýchala prostě nic.Jakoby se s námi loučila..:'(Sice jsme ji s Matyldou měli jen od letošního léta,ale přirostla nám tak k srdíčku že nám bylo opravdu těžko jak jsme jí kopali hrobeček,nakonec to z anás udělal děda.A..Oušínku jsme pohřbili a teď už je nám jasný že už ji nikdy neuvidíme..A nikdy jí žádný morče jen tak nenahradí..Ona byla...úžasná..Chudák malá...Odpočívej v pokoji:o(